|
|
Deprese ve stáří se zaměřením na osoby s kognitivním deficitem
Věchetová, Gabriela ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Depresivní symptomatika je u seniorů s neurokognitivní poruchou velmi častým jevem. Komorbidita obou onemocnění a překrývání se jejich symptomů komplikuje správnou diagnostiku a tudíž i nasazení vhodné léčby. Diskutovanou otázkou jsou rovněž nástroje měření deprese u seniorů s těžším kognitivním deficitem. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku deprese a kognitivní poruchy ve stáří, a to se zaměřením na Alzheimerovu nemoc, která je společně s depresí nejčastější duševní poruchou u seniorů. Předmětem empirické části práce bylo na základě rozhovorů se seniory zkoumat, zda je Geriatrická škála deprese (GDS) vhodným nástrojem měření i u seniorů s kognitivním deficitem, a dále prozkoumat, jak tito senioři skutečně prožívají jednotlivé kvality nálady, které jsou předmětem položek v GDS. Na výzkumu participovalo 40 seniorů s různým stupněm kognitivního deficitu. Výsledky studie ukázaly, že dotazník je použitelný pro seniory s mírnou kognitivní poruchou a mírnou demencí. Hranici kognitivního deficitu, po kterou je vhodné používat metodu měření deprese GDS, by bylo potřeba zjišťovat na větším vzorku seniorů se středně těžkou demencí, než tomu bylo v této studii. Na základě kvalitativní analýzy rozhovorů založené na metodě zakotvené teorie došlo k určení ústředního jevu spojeného s...
|
|
|
Early stages of neurodegenerative diseases and their diagnosis using experimental cognitive tests with a specific focus on spatial cognition
Laczó, Martina ; Laczó, Jan (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Časná stádia neurodegenerativních onemocnění a jejich diagnostika pomocí experimentálních kognitivních testů se specifickým zaměřením na prostorovou kognici Abstrakt Tato disertační práce je zaměřena na časnou a diferenciální diagnostiku Alzheimerovy nemoci (AN) pomocí experimentálních kognitivních testů. AN začíná jako preklinické stadium, poté přechází do mírné kognitivní poruchy (MCI) a nakonec do stadia demence. Pro zpomalení progrese AN je zásadní časná diagnostika. Využití specifických biomarkerů AN, jako jsou amyloidová a tau pozitronová emisní tomografie a biomarkery AN v likvoru, je velmi limitované. Experimentální testy prostorové navigace a separace prostorových informací jsou závislé na oblastech mozku postižených v časných stadiích AN, a proto mají na rozdíl od tradičních kognitivních testů velký potenciál diagnostikovat AN. První studie ve virtuální realitě ukázala, že kognitivně zdraví starší senioři preferují navigaci závislou na okolním prostředí, zatímco účastníci s časnou AN preferují strategii závislou na poloze těla, čímž si kompenzují neurodegenerativní změny. Druhá studie používající navigační test ve virtuální realitě prokázala rozdílné profily poruch navigace u účastníků s MCI při AN a v důsledku jiné etiologie (tj. non- AN) a také prokázala, že vyšetření navigace odliší účastníky s...
|
|
|
Biofluidní biomarkery Alzheimerovy nemoci a nemoci s Lewyho tělísky a jejich vztah ke kognitivním a strukturálním markerům
Jurášová, Vanesa ; Veverová, Kateřina (vedoucí práce) ; Chmátalová, Zuzana (oponent)
Diagnostika Alzheimerovy nemoci je v současné době založena na stanovení přítomnosti specifických proteinů v cerebrospinální tekutině (CSF), případně jejich zobrazení pomocí pozitronové emisní tomografie. Obě tyto metody jsou invazivní a mohou pacienta vystavit jistému riziku a diskomfortu. Krevní biomarkery proto představují naději pro včasnou diagnostiku a monitoraci jedinců ve zvýšeném riziku rozvoje Alzheimerovy nemoci. Cílem diplomové práce bylo stanovit biomarkery v krvi pomocí ultrasenzitivní Simoa TM (Single molecular assay) technologie a ověřit jejich vztah k hodnotám v CSF. Druhým cílem bylo vysledovat vztah mezi krevními biomarkery a kognitivními markery Alzheimerovy nemoci. Prokázali jsme, že mezi sérovými, plazmovými a CSF koncentracemi p-tau 181 existuje pozitivní vztah. Negativní korelace byla sledována mezi koncentracemi p-tau 181 v krvi a výsledky MMSE testu, který je považován za standardní nástroj kognitivního hodnocení. Tato zjištění naznačují, že plazmatický a sérový p-tau 181 může výrazně pomoci ke klinické identifikaci neurodegenerativních onemocnění v primární péči. Negativní korelace plazmatického a sérového p-tau 181 s výsledky MMSE testu naznačuje, že by mohl být krevní p-tau 181 používán v populačních studiích k detekci jedinců s vysokým rizikem rozvoje Alzheimerovy...
|
|
|
Profil mírné kognitivní poruchy u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě.
Jaremová, Vladěna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem práce bylo popsat profil mírné kognitivní poruchy (MCI) u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). V teoretické části byla popsána iCMP, dále byl představen koncept MCI a nakonec byla pozornost věnována neuropsychologickým nástrojům měření. V rámci empirického výzkumu bylo vyšetřeno 64 pacientů v rozmezí 3-6 měsíců po prodělání první iCMP a 30 zdravých jedinců bez neurologického onemocnění. Rozdíly v úrovni kognice byly zkoumány pomocí neuropsychologických testů v pěti kognitivních doménách: paměti, pozornosti, exekutivních funkcí, zrakově-prostorových schopností a symbolických funkcí. Bylo zjištěno, že u pacientů po iCMP jsou všechny kognitivní domény narušeny v podobné míře. Narušení se přitom pohybovala přibližně v rozmezí od 1,5 až 2 směrodatných odchylek pod průměrem kontrolní skupiny - jednalo se tedy o narušení poměrně závažná. Výsledky ukázaly, že pravostranné poškození od levostranného odlišuje především nepoměr mezi doménami zrakově-prostorových a jazykových schopností. Klíčovým výstupem výzkumného projektu bylo zjištění, které testy jsou pro vyšetření pacientů s MCI po iCMP nejužitečnější. Je zapotřebí, aby byly k dispozici citlivé kvalitní nástroje měření, které nejen odhalí i mírné kognitivní změny u pacientů po iCMP, ale také mohou být nápomocny při vytváření...
|
|
|
Vztah subjektivně vnímaného narušení kognice a objektivního kognitivního výkonu
Marková, Hana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou subjektivních stížností na paměť (Subjective memory complaints, SMC) u populace starší 60 let v souvislosti s časnou diagnostikou Alzheimerovy nemoci (AN). Termínem SMC bývá popisován stav, kdy pacient přichází pro subjektivně vnímanou kognitivní poruchu, která však není při komplexním neuropsychologickém vyšetření objektivizována. Tito jedinci jsou dle současné literatury ve zvýšeném riziku rozvoje kognitivní poruchy pravděpodobně při AN, povaha jejich stížností však nebyla dosud blíže prozkoumána (Reisberg, et al., 2008). Cílem této průřezové studie je ověření relevance SMC coby samostatné klinické jednotky a bližší charakterizace populace SMC pacientů v porovnání s pacienty s již rozvinutým kognitivním deficitem v rozsahu amnestické mírné kognitivní poruchy, a také v porovnání s kognitivně zdravými seniory. Naše výsledky naznačují, že SMC pacienti se neliší v míře subjektivních stížností na paměť od pacientů s amnestickou mírnou kognitivní poruchou (aMCI), míra jejich stížností je zároveň významně vyšší ve srovnání s kognitivně zdravými seniory. Rozdíl v udávané míře subjektivních stížností při sebeposouzení a při posouzení blízkou osobou nebyl nalezen u aMCI, ani u SMC pacientů. Byly identifikovány otázky pravděpodobně diskriminující mezi SMC a aMCI...
|
|
|
Paměť na nonverbální materiál u pacientů s mírnou kognitivní poruchou
Sedláková, Kateřina ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Pacienti s amnestickým typem mírné kognitivní poruchy (aMCI) bývají diagnostikováni především na základě verbálních paměťových testů. Diplomová práce se zabývá užitím nonverbálního testu Brief Visuospatial Memory Test-Revised (BVMT-R) v diagnostice mírné kognitivní poruchy (MCI). Ve výzkumné části práce jsme porovnávali výkony pacientů s klinicky určenou diagnózou MCI (N=79) v testu BVMT-R s výkonem těchto pacientů v Paměťovém testu učení (AVLT), který je ověřeným nástrojem pro rozlišení pacientů s aMCI od zdravých subjektů. Oba testy sledují podobné konstrukční paradigma, liší se v typu podnětového materiálu: BVMT-R testuje paměť na nonverbální materiál a AVLT na verbální materiál. Výsledky ukázaly středně silnou korelaci skórů celkového a oddáleného vybavení testu BVMT-R s ekvivalentními skóry testu AVLT. Při další analýze výkonů pacientů s MCI v obou testech (ve skórech celkového a oddáleného vybavení) jsme identifikovali část pacientů s MCI, kteří podle testu BVMT-R vykazují paměťové narušení, podle testu AVLT ale nikoliv. Naše zjištění naznačují příznivý diagnostický potenciál testu BVMT-R v diagnostice MCI. Klíčová slova: paměť, mírná kognitivní porucha, nonverbální paměťové testy, Brief Visuospatial Memory Test - Revised
|
|
|
Detekční potenciál screeningových testů kognice u neurodegenerativních onemocnění
Fendrych Mazancová, Adéla ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Hladká, Adéla (oponent) ; Hajdúk, Michal (oponent)
Orientační zhodnocení kognitivní výkonnosti pacienta je zásadní pro včasný záchyt již počínajícího stadia kognitivního deficitu u neurodegenerativních onemocnění. Oproti komplexnímu neuropsychologickému vyšetření nabízí screeningové testy úsporu času i financí a jejich administrace klade menší nároky na vyšetření ze strany klinika. Jsou vhodné pro každodenní klinickou praxi. Pro objektivní posouzení výkonu v testu je nutné, aby screeningové testy byly validované pro použití u specifické skupiny pacientů a jejich vyhodnocení bylo v souladu s normativními studiemi pro české prostředí. V teoretické části disertační práce se zaměřujeme na představení syndromu mírné kognitivní poruchy jako předstadia syndromu demence, zejména v kontextu neurodegenerativních onemocnění, na jeho neuropsychologickou diagnostiku a využití pěti vybraných screeningových testů kognitivního výkonu (Mini-Mental State Examination, Montrealský kognitivní test, Mattisova škála demence 2. vydání, Škála frontálního chování, Test hodin) pro jeho detekci. V další části disertační práce popisujeme Parkinsonovu nemoc (PN), stadia narušení kognitivních funkcí při této nemoci a specifické způsoby jejich detekce. Ve výzkumné části shrnujeme dílčí studie na české populaci, které se věnují problematice detekčního potenciálu screeningových...
|
|
|
Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění
Nikolai, Tomáš ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Souhrn Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění jsou široce zkoumaným tématem v rámci neuropsychologického výzkumu. V centru pozornosti jsou zejména preklinická a prodromální stádia neurodegenerativních onemocnění, kdy neuropsychologie může významně přispět k stanovení rizika rozvoje neurodegenerativních onemocnění u jednotlivých pacientů. Těžiště neuropsychologického výzkumu se tak ze stádia syndromu demence posouvá do stadia mírné kognitivní poruchy, případně k problematice změny psychické výkonnosti ještě před nástupem klinicky významného poklesu. V teoretické části této práce je prezentován aktuální pohled na neuropsychologickou problematiku úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění. V prodromálním stádiu neurodegenerativních onemocnění jenejvíce zkoumán syndrom mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment, MCI), kterému se obsáhle věnujeme. Ve výzkumné části shrnujeme pět studií věnujících se problematice screeningových testů kognice, paměťových testů a testu verbální fluence. Předkládáme normativní a validační data u starší populace pro jednotlivé testy a prokazujeme jejich užitečnost pro detekci MCI či preklinických stádií neurodegenerativních onemocnění, dále se věnujeme souvislosti atrofie hipokampů s výkonem v paměťových testech u starší populace bez...
|
|
|
Kognitivní porucha u Parkinsonovy nemoci
Bezdíček, Ondřej ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Hort, Jakub (oponent)
Poruchy kognitivních funkcí se považují za součást tzv. non-motorických projevů Parkinsonovy nemoci (PN). Dochází k nim v důsledku rozvoje patologických změn v mozku a jejich postižení významně zhoršuje kvalitu života pacientů s PN. Tato práce popisuje strukturu a profil kognitivního deficitu u PN. Zaměřuje se detailním způsobem na dvě základní oblasti deficitu: exekutivní funkce a paměť. Na příkladu diagnostických jednotek vyvinutých pro popis postižení kognice u PN, jako je mírná kognitivní porucha (PN-MKP) a syndrom demence (PN-D), práce dokládá, že kognitivní poruchy u Parkinsonovy nemoci mají heterogenní strukturu a variabilní tíži. Neuropsychologické metody k vyšetření PN-D a PN- MKP však nebyly dosud plně k dispozici v české verzi. Mezi cíli této práce proto byly validační a normativní studie vybraných nástrojů k diagnostice PN-MKP a PN-D. V experimentální části pak byla testována hypotéza, zda motorické funkce jsou u PN úzce provázány s kognitivními a zda pacienti s PN a poruchou chůze s pády mají horší kognitivní výkon než pacienti bez pádů. Pomocí celkem devíti validačních nebo normativních studií dokladujeme psychometrické vlastnosti a klinickou užitečnost jednotlivých nástrojů pro vyšetření paměti (paměťový test učení, kalifornský test verbálního učení, test prospektivní paměti,...
|
|
|
Časná stádia neurodegenerativních onemocnění a jejich diagnostika metodami klinické a experimentální neuropsychologie
Marková, Hana ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Ve snaze o nalezení kauzální léčby neurodegenerativních onemocnění vedoucích k syndromu demence se úsilí o jejich rozpoznání ubírá do stále časnějších stádií. Ze stádia syndromu demence se ústřední bod zájmu přesunul do prodromálních a preklinických stádií onemocnění. V centru pozornosti neuropsychologického výzkumu je charakteristika časných kognitivních markerů a vývoj metod, které budou schopny tyto markery spolehlivě zachytit a určit míru rizika progrese kognitivního deficitu na individuální úrovni. Teoretická část poskytuje přehled dosavadního poznání na poli neurodegenerativních onemocnění, nejvíce pozornosti je věnováno Alzheimerově nemoci (AN) jakožto nejčastější příčině syndromu demence. Předkládáme aktuální směr neuropsychologické diagnostiky v časných stádiích AN, tedy způsoby subjektivního a objektivního hodnocení kognitivní výkonnosti, a na základě toho zdůvodňujeme cíle empirické části disertační práce. Empirickou částí disertační práce rozšiřujeme dosavadní poznání na poli AN, diskutujeme sedm původních publikací, které sledují tři základní cíle: prozkoumání povahy subjektivních kognitivních stížností u jedinců v riziku rozvoje AN, hodnocení potenciálu vybraných standardních a experimentálních neuropsychologických metod k diagnostice časných stádií kognitivního deficitu a validizace...
|
host ::
RSS.